Podrobnější informace ke slevám na pojistném jsou dostupné na webových stránkách ČSSZ.
První změna dopadá na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají zaměstnance vykonávající činnost tzv. zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. V souvislosti s přijetím právní úpravy ve vztahu k jejich dřívějšímu odchodu do důchodu vzniká jejich zaměstnavatelům povinnost platit vyšší pojistné.
Další změnou je, že od února 2023 budou mít zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají specifické skupiny osob, možnost uplatnit slevu na pojistném za takové zaměstnance. Níže uvádíme základní rámec uvedených změn. Pro účely řádného vykazování potřebných údajů zaměstnavatelem byl upraven také Přehled o výši pojistného, který je předepsaným tiskopisem a je podáván povinně v elektronické podobě.
Zvýšení sazby pojistného
Zaměstnavatel, který zaměstnává zdravotnické záchranáře (tj. zaměstnance, kteří vykonávají práce člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby) nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) podniku, bude odvádět z příjmů těchto zaměstnanců vyšší pojistné.
Dosud byla vyměřovacím základem zaměstnavatele pro placení pojistného částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců. Od 1. 1. 2023 musí zaměstnavatel, který zaměstnává zdravotnické záchranáře nebo členy jednotky HZS podniku, při stanovení svého vyměřovacího základu dané zohlednit a, v případě, že zaměstnává také jiné zaměstnance, stanovit dva vyměřovací základy zaměstnavatele, a to
a) vyměřovací základ zaměstnavatele odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, a
b) vyměřovací základ zaměstnavatele odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku.
Vykonával-li zaměstnanec v kalendářním měsíci práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku i jiné práce, je pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedenému v písmenu b) vyměřovacím základem zaměstnance, který vykonává práce zdravotnického záchranáře
nebo člena jednotky HZS podniku, poměrná část vyměřovacího základu odpovídající době, po kterou vykonával práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky HZS podniku, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru; pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedenému v písmenu a) je vyměřovacím základem zaměstnance zbylá poměrná část vyměřovacího základu, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem dolů.
Zaměstnavatel, který nezaměstnává zdravotnické záchranáře ani členy jednotky HZS podniku, stanovuje pouze vyměřovací základ zaměstnavatele podle písmene a), tedy vyměřovacím základem takového zaměstnavatele je nadále úhrn vyměřovacích základů všech jeho zaměstnanců.
Z vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedeného v písmenu a) je zaměstnavatel nadále povinen platit pojistné v sazbě 24,8 %. Z vyměřovacího základu zaměstnavatele uvedeného v písmenu b) bude zaměstnavatel platit vyšší pojistné, sazba pojistného se přitom bude navyšovat postupně, a to následujícím způsobem. V roce 2023 bude činit 26,8 %, v roce 2024 pak 27,8 %, v roce 2025 bude činit 28,8 % a počínaje rokem 2026 bude činit 29,8 %.
Sleva na pojistném
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávající specifickou skupinu osob, a to osoby, které z důvodu různých životních situací často nemohou (např. rodiče, které pečují o dítě mladší 10 let, osoby se zdravotním postižením) nebo z důvodu vyššího věku (osoby starší než 55 let) nejsou schopny pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu, mohou při splnění zákonných podmínek poprvé za měsíc únor 2023 uplatnit nárok na slevu na pojistném za daného zaměstnance. Sleva náleží zaměstnavateli jen za zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru (nelze uplatnit slevu např. ze zaměstnání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr). Pro uplatnění slevy je základní podmínkou (až na jednu výjimku) sjednání kratší pracovní nebo služební doby se zaměstnancem, a to v rozsahu nejméně 8 a nejvíce 30 hodin týdně.
Nárok na slevu na pojistném za téhož zaměstnance může mít pouze jeden zaměstnavatel, proto je zákonem stanovena podmínka, aby zaměstnavatel před uplatněním slevy oznámil ČSSZ záměr uplatňovat slevu na pojistném za konkrétního zaměstnance. Bez oznámení tohoto záměru nemůže zaměstnavatel platně slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatnit. Jestliže má záměr uplatňovat slevu za téhož zaměstnance více zaměstnavatelů, slevu na pojistném za tohoto zaměstnance může uplatňovat pouze zaměstnavatel, který oznámil záměr jako první. Jelikož příslušná právní úprava nabývá účinnosti dne 1. 2. 2023, nelze před tímto dnem záměr uplatňovat slevu ČSSZ oznámit.
Pokud vykonává zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, sleva náleží pouze z jednoho zaměstnání. Je-li u zaměstnance splněno více důvodů pro uplatnění slevy (např. osoba starší 55 let je zároveň osobou se zdravotním postižením) může zaměstnavatel uplatnit slevu za takového zaměstnance v kalendářním měsíci jen jednou.
Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, za které je sleva uplatňována. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání, ze kterých může být sleva uplatněna, zahrnuje se za tohoto zaměstnance do úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců jen vyměřovací základ z toho zaměstnání, ze kterého zaměstnavatel slevu uplatňuje. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Slevu na pojistném bude zaměstnavatel uplatňovat na Přehledu o výši pojistného za příslušný kalendářní měsíc (poprvé za únor, tj. na přehledu, který zaměstnavatel bude předkládat příslušné OSSZ nejdříve 1. 3. 2023), přičemž slevu odečte od pojistného za příslušný kalendářní měsíc. Slevu lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, za který sleva náleží (za únor 2023 tedy do 20. 3. 2023). Pokud zaměstnavatel na přehledu uplatňuje slevu na pojistném, je povinen na přehledu také uvést počet zaměstnanců, za které slevu uplatňuje, úhrn vyměřovacích základů, z nichž slevu uplatňuje, a údaje o jednotlivých zaměstnancích.
Jestliže zaměstnavatel z částky pojistného odečte slevu na pojistném ve vyšší částce, než mohla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném. Bude-li z částky pojistného odečtena sleva v nižší částce, než mohla být odečtena, nedoplatek na slevě, resp. přeplatek na pojistném, nevzniká.
